Dešťová voda nemizí v kanalizaci, ale v zasakovacích záhonech

Menší park v Ruprechtově na Vyškovsku je hezkou ukázkou toho, jak lze zacházet s dešťovou vodou v místě, kam dopadne. Prostranství se nachází v mírném svahu a přímo navazuje na širokou hlavní silnici. Dešťová voda z velké sběrné plochy dříve obtékala horní okraj parku a bez dalšího užitku končila v kanalizaci.

Nově tři vzájemně propojené trvalkové záhony dešťovou vodu ze silnice zasakují do podloží, kde ji může lépe využít zeleň v obdobích sucha. V horkých dnech záhony postupně vodu vypařují a ochlazují prostředí v centru obce, kde se jinak nachází větší množství asfaltových ploch. Při prudších deštích záhony snižují množství vody odvedené do kanalizace, čímž zmírňují rozvodnění místního potoka. Navíc díky poměrně nenákladným úpravám získal park novou tvář a opět láká obyvatele k posezení.

Rozkvetlá fasáda, co vydá za 70 klimatizací

Jednu z největších zelených fasád v Evropě najdeme v ulici Einsiedlergasse ve Vídni. Fasáda pokrývá sídlo odboru odpadového hospodářství magistrátu a její rozloha činí 850 m². V hliníkových nádobách se zde nachází více než 17 tisíc rostlin. Zelená fasáda na rozdíl od betonu, skla či oceli tolik neakumuluje sluneční energii a podle probíhajícího měření bývá až o 10°C chladnější než běžné povrchy. V létě zde rostliny odpaří až 300 litrů vody denně a mají stejnou efektivitu chlazení jako 70 klimatizací. V zimě fasáda zase dům zatepluje a redukuje úniky tepla o více než 50 %. Kromě toho s pomocí listové plochy rostlin zlepšuje kvalitu ovzduší. Více zde.

Rodinný dům s mokřadní střechou

Se zelenými střechami i kořenovými čistírnami odpadních vod se setkáváme stále častěji, ale málokdo ví, že je možné kombinovat obojí. Unikátní spojení najdeme na střeše pasivního rodinného domu ve vnitrobloku na pražské Letné. Odpadní voda z domu se shromažďuje ve vícekomorovém podzemním septiku, kde se předčišťuje. Následně se čerpadlem a trubkami skrytými ve fasádě přivádí na mokřadní střechu, kde se voda dále čistí s pomocí rostlin a bakterií. Vyčištěná voda pak putuje do akumulační nádrže a majitelé ji využívají ke splachování toalet a zalévání zahrady. Kromě úspory pitné vody střecha pomáhá ochlazovat prostředí. Oproti okolním střechám, které se v létě rozpálí až na 70 °C, si mokřadní rostliny udržují příjemných 24 °C. Více zde. 

Biocentrum pro krajinu, zvířata i lidi

Za bytovým komplexem v brněnských Medlánkách již od roku 2007 vzniká biocentrum o rozloze 2,25 ha. Na původně orné půdě v okolí místního potoka postupně dobrovolníci i místní obyvatelé vysázeli více než 1200 stromů a 800 keřů. A účinky výsadeb jsou patrné již dnes.

Vzrostlé stromy poskytují stín vyprahlé zemědělské půdě i kolemjdoucím. Díky pečlivě zvolené druhové skladbě a dobře provedené povýsadbové péči nedochází k nadměrné spotřebě vody a stromy si berou jen tolik, kolik využijí. Vodu v optimálním množství odpařují a ochlazují okolní prostředí. Zeleň na rozdíl od intenzivně obhospodařované půdy umožňuje příznivější zadržování vody a brání větrné erozi. Navíc poskytuje prostor přírodní rozmanitosti a nabízí příjemné místo k procházkám či trávení volného času.

S tepelným ostrovem města pomáhají miniaturní lesy

V nizozemském Zaandamu před několika lety vysadili na ploše o velikosti tenisového kurtu 600 sazenic stromů asi 40 různých místních druhů. Tento malinkatý hustý lesík inspirovaný metodou japonského botanika Akiri Miyawakiho představuje nový způsob, jak dostat více stromů do města a předcházet jeho přehřívání, snižovat znečištění ovzduší i jak zlepšit zasakování dešťové vody a podpořit biodiverzitu.

Takto vysazená zeleň roste rychleji než běžný hospodářský les, je 30x hustější a co se týče druhové rozmanitosti je dokonce 20x pestřejší, protože přitahuje hmyzí opylovače, obojživelníky nebo zpěvné ptáky.

Pro výsadbu je možné využít plochy ponechané ladem, brownfieldy, pásy v blízkosti silnic, školní pozemky nebo třeba vlastní zahradu. Vzniká tak odolný ekosystém, který zároveň regeneruje půdu a ukládá do ní CO2, což je důležité v pro zmírňování klimatické změny, více  zde. 

Bytové domy, které lépe hospodaří s vodou

V pražských Jinonicích vyrostl bytový dům, který spoří pitnou vodu. Společnost Skanska použila technologie, které umožní opětovné využití šedé vody, tedy vody ze sprch, van a umyvadel na mytí rukou. Šedá voda projde čistícím procesem a poté je možné ji využít například při splachování nebo zalévání rostlin. Díky této technologii je možné ušetřit až 26 procent vody. Návratnost investice do je 10-15 let. Bytový dům má nejen sníženou spotřebu vody, ale je i nízkoenergetický: má zateplený obvodový plášť, společné prostory domu mají úsporné LED osvětlení, všechny výtahy jsou energeticky úsporné a voda se ohřívá solárními kolektory. Jako první v ČR získal tento dům mezinárodní environmentální certifikaci BREEAM Excellent. Více informací najdete zde.  

Park pod Plachtami snižuje zátěž dešťové kanalizace

Jak řešit přetížení kanalizaci při přívalových deštích a přehřívání města zároveň? Na sídlišti v brněnském Novém Lískovci využili zanedbanou plochu mezi paneláky k vytvoření parku s jezírkem napájeným vodou ze střech tří okolních domů. Zkapacitnění kanalizace je extrémně drahou záležitostí, při tom varianta s jezírkem, loukou a zelení je levnější, přitom výrazně zlepšuje klima na sídlišti v letních měsících, poskytuje domov hmyzu, vodním organismům nebo ptákům a celkově zvyšuje kvalitu bydlení. V jezírku je voda celoročně, speciální tzv. průcezná hrázka však zajišťuje, že v případě přívalových dešťů dokáže jezírko významný objem vody navíc zadržet a její odtok zpomalit. Vodní prvek funguje již 8 let a prvotní obavy obyvatel z komárů či zápachu v době extrémního sucha se nepotvrdily. Více naleznete zde. 

Plužiny - ochlazování města může pomoci i hospodaření na přilehlých polích

Jednolitý lán pole na okraji Prahy, kde se dříve pěstovala pšenice, řepka či kukuřice, magistrát rozdělil a osázel pásy ovocných stromů. Vznikla menší podlouhlá políčka, na nichž se střídají plodiny a hospodaří se bez chemie. Plodiny pak po sklizni putují do zdejších škol, domovů pro seniory nebo dětských domovů. Orná půda, která se v létě rozpalovala sluncem a velkou část roku byla holá, nyní díky vhodněji nastaveným osevním postupům lépe zadržuje vodu. Vysazené stromy svými korunami v budoucnu sníží proudění větru. A pestřejší krajina stíněná stromy přiláká místní k procházkám. Více se dočtete zde. 

Zelená střecha je i pro paneláky

Z ulice jako každý jiný, ale z ptačího pohledu zelený ostrov, tak vyniká jeden z panelových domů v brněnské části Starý Lískovec s extenzivní zelenou střechou o ploše 240 metrů čtverečních.

Mezi výhody zelených střech patří hlavně zadržení dešťové vody a zlepšení tepelně izolačních vlastností budovy. Realizace zelené střechy zabrala pouhých deset dní a vlastníci bytů panelového domu hodlají pokračovat s dalšími opatřeními. Dalším krokem budou fotovoltaické panely, které by obyvatelům dodávaly elektřinu, a tepelná čerpadla, které by jim vyráběla teplou vodu. Více informací najdete zde. 

Od ošklivých míst k zeleným oázám: nové parky města Krakow

Město Krakow se rozhodlo přeměnit opuštěná a často nevzhledná zákoutí města a přetvořit je na místa umožňující relaxaci, setkávání s přáteli i aktivní pohyb. Ve městě najdete celkem čtyřiadvacet parků a parčíků různé velikosti a různých účelů využití. Najdete v nich nejen stromy, květiny a trávníky, ale i houpačky, místa k pikniku, hřiště a lavičky. Přípravu každého parku provázela veřejná debata s místními obyvateli, kde se určil klíčový prvek parku. Každý park je tematicky jinak zaměřen a je tak spojen s místní komunitou. Přidaná zeleň města značně zvýšila kvalitu života místních obyvatel a parky se staly něčím, na co může být město oprávněně hrdé. Více informací můžete najít zde.  

Adaptační opatření na vlastním pozemku: systém tůněk a mezí

Lubor Křížek na svých pozemcích vyřešil problém se suchem a splachy zeminy z okolních polí. Na území o rozloze přibližně jeden hektar navrhl a postavil systém 15 malých tůněk a několika mezí, hrázek a svodů ze zpevněných ploch. Jeho pozemek je nyní schopný zadržet srážkovou vodu a Lubora už netrápí nedostatek vody ve studni, bláto po přívalovém dešti nebo zaplavený sklep. Navíc se jeho domov stal útočištěm mnoha živočichů a rostlin a díky tůňkám má jeho bylinková a zeleninová zahrada vždy dostatek vody. Autor, zhotovitel a investor v jednom, byl schopen za minimální náklady vytvořit kus živé přírody, který se odlišuje od okolí vysokou biodiverzitou a vláhou. Jeho pozemek slouží jako inspirace a vzor pro další majitele pozemků a Lubor poskytuje poradenství všem, koho jeho příklad zaujal. Více informací naleznete zde. 

Parkoviště obchodního domu GLOBUS

Na parkovišti byl založen v roce 2003 systém vsakovacích průlehů, drenáží a přepadů do rybníka a vodoteče. 

Přístup k vsakování a zpomalení odtoku dešťových vod ze zástavby se v Českých Budějovicích za poslední řadu let změnil. Hospodaření s dešťovou vodou napomůže snížit hydraulickou zátěž kanalizační sítě. 

Dešťová voda by mohla být v budoucnu využívaná pro ochlazení městského mikroklimatu nebo dát prostor pro osvěžení. 

Oddílné kanalizace: dešťová a splašková voda

Za poslední 2 dekády se na kanalizační síť Českých Budějovic napojilo hned několik přilehlých obcí např. Borek, Adamov, Hlincová Hora, Hosín a mnoho dalších. 

Výhodou oddílné kanalizační sítě je snížení množství odpadních vod odváděných do čistíren a odtok neznečištěných srážkových vod přímo do vodních toků. 

Příklad oddílné kanalizace lze vidět v areálu Jihočeské univerzity. Rozsah oddílné a dešťové kanalizace v aglomeraci je na mapě zvýrazněn modrými liniemi. 

Využití dešťové vody na návsi v Bratčicích

Zajímavé využití dešťové vody našli v jihomoravských Bratčicích. Voda ze střech a dvorků rodinných domů i veřejných ploch okolo návsi už neputuje do kanalizace, jak tomu kdysi běžně bývalo. Je sváděna do jezírka uprostřed návsi. Jeho okolí zatraktivnily nové dřevěné lávky s moly, díky kterým se návštěvník může snadno přiblížit k vodě nebo i přejít po zamokřených částech parku.

Voda z jezírka slouží i pro závlahu okolní zeleně. Nechybí také vodní herní prvky, na kterých se vyřádí místní děti. Přibyly také decentně osvětlené lavičky, které vytváří z návsi příjemné místo pobytu nejen ve dne, ale i večer. Více o projektu najdete zde. 

Rekonstrukce rodinného domu s řadou nápadů

Když naši předci stavěli rodinné domy, na častá vedra nebo hrozbu sucha většinou moc nemysleli. A nelze se jim divit, s rostoucími teplotami, vlnami veder a suchem se začínáme častěji potýkat až v posledním desetiletí. Pokud ale plánujeme přestavbu takového domu nyní, je dobré s výkyvy počasí počítat.

Zajímavý přístup zvolil pan Řiháček v brněnských Židenicích. Přestože dům rekonstruoval do velké míry svépomocí a s využitím místních materiálů, dokázal si vybudovat jednoduché funkční systémy zateplení, vytápění i využívání dešťové vody. Udělal si zelené střechy, dlažbu na dvoře nahradil částečně propustným povrchem. Více o jeho projektu se můžete dozvědět zde, včetně krátkého videa.  

Šetřit pitnou vodou je snadné

Jak rychle a s malými vstupními náklady začít šetřit pitnou vodu ukazuje příklad Otevřené zahrady Nadace Partnerství. Všechny vodovodní kohoutky v kancelářské budově byly vybaveny patentovanou tech­nologií Watersavers.

Jedná se o šetřiče vody, tzv. perlátory, které ji důmyslně provzdušňují a zároveň regulují její proud. Díky properlení vytéká opticky bohatý proud, který však zároveň šetří vodu například při běžném mytí rukou. Osazeno v celé budově bylo celkem 22 šetřičů na umyvadlech v kuchyňkách i na toaletách. Náklad na pořízení byl dohromady cca 5 tisíc Kč. Roč­ní úspora vody byla naměřena na téměř 30 %. Investice do šetřičů se tak vrátila během jediného roku používání. Více o tomto i dalším využití úsporných technologií v Otevřené zahradě najdete zde. 

Obnovená vodní plocha pomáhá chladit centrum města

Zajímavým příkladem, který ukazuje, jak důležité je mít v centru města vodní plochy, je obnova historického Mlýnské strouhy v Plzni. Realizovat projekt trvalo zhruba 2 roky a úsilí se vyplatilo. Místo se po napuštění vody stalo atraktivním veřejným prostorem.

V horkých dnech sem lidi přitahuje chladnější a vlhčí mikroklima, proto se místo stalo brzy po svém otevření velmi populární. Rodiny s dětmi sem lákají také originální barevné ozvučné plastiky ve tvaru lidských hlav. Podle vědců z Czech Globe je právě takové vytváření trvalých vodních ploch jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snižovat teplotu ve městě. Více o projektu zde.